Želva, nebo motýl ?

Mezi velkými duby Černého lesa bydlí malý veselý skřítek s modrýma očima. Všichni mu říkají Ualá. Má rád červenou barvu a také chodí jen v červených šatičkách. Je hodný, nokomu neublíží, ale libuje si v tom, že si tropí ze zvířátek šprýmy. Zná různá kouzla, avšak jedním obzvlášť udivuje ostatní obyvatele lesa: umí proměnit jedno zvíře v jiné tím, že se mu upřeně podívá do očí a zakřičí „ualá“. Zvíře vypadá na pohled stále stejně (želva má stále svůj mohutný krunýř a také veverce zůstane dlouhý ocásek), ale začne se chovat jako to zvíře, ve které ho skřítek proměnil.

Například jednoho dne byl Ualá v dobré náladě, a když potkal želvu Loudalku, rozhodl se z ní udělat motýla. Upřeně se jí podíval do očí a… „ualá“ – a želva se najednou začala vznášet. Naštěstí se skřítkova malá kouzla dají snadno odkouzlit. Stačí, když někdo silně vykřikne jméno očarovaného, a ten je hned zase takový, jaký byl, než ho skřítek ocaroval. Tak také vrabčák Frnk, který zahlédl, jak se želva změnila v motýla, silně zaštěbetal: „Loudalka!“ Hned nato se želva šťastně snesla k zemi. A jak se jí líbilo, že mohla na chvíli létat !

Hráči – 10 až 20, jeden vedoucí hry – skřítek.

Potřeby – Jenom chuť do hry (ale velká).

Příprava – Každý hráč si vybere jedno zvíře, napodobuje ho a napodobuje zvuky, které zvíře vydává.

Pravidla – Vedoucí odvede z místnosti jednoho hráče a výkřikem, „ualá“ změní 3 hráče. Z krávy udělá psa, ze psa rybu, z ryby udělá kočku atd. Hráč se vrátí do místnosti a snaží se uhodnout proměněné hráče, říká jejich jména a jaká zvířata představovali. Pokud uhodne, hráči se vrátí ke své podobě, pokud ne, hráči se zklamaně posadí. Hra se několikrát opakuje s různými hráči.

Vyhrává – Hráč, který se dopustil při hádání proměn nejméně omylů. V případě stejného počtu vyhraje ten, kdo hádal správně rychleji.